Jak se tak dívám na starší články zjišťuji, že už je to fakt hooodně dlouho co jsem dokumentoval naše kulinářsé zážitky. Poslední City Expedition byla zároveň první, kterou jsem nezhodnotil zápisem. Ne že by Sochi Restaurant nenabízel dobré jídlo, ale mě to prostě přišlo všecko takové nudné, že se mi o tom ani nechtělo psát. Včerejší City Expedition byla zato úplně ale úplně opačného charakteru.
Docela nedávno jsem si uvědomil jednu zajímavou věc. Když se začíná nový projekt nebo přede mnou stojí nějaký netriviální programátorský úkol, často se mi stane, že se přistihnu jak jen tak nečinně sedím a lámu si hlavu nad tím, jak já to jenom vyřeším. Nakonec to samozřejmě všechno dobře dopadne. Nicméně proces, který vede k úspěšnému konci, stojí za popis.
Nedávno jsem měl s Rikim zajímavou debatu o manažerech. Jsou to důležití lidé. Vidíme se s nimai každý den a mají podstatný vliv na náš každodenní pracovní život. Podle nějaké manažerské teorie existují dva typy manažerů. Hands-on manažer je ten, který je s týmem pořád a na problémy reaguje hned jak nastanou. Zato hands-off manažer je ten, který nechává tým být a jednou za čas se nechá uvést do obrazu. Takový člověk má potom docela zkreslený pohled na projekt, ale zase zdravější nervy. Podle mě existuje ještě jeden typ manažera, kterého v žádné manažerské příručce nenajdete.