Tedy nejsem příznivcem kopírování došlých mailů na blogy, ale jednou ža čas je třeba udělat vyjímku. Takže tady to máte:
Jistá žena v balónu ztratila orientaci. Spustí se níže a na zemi zahlédne chlapa. Spustí se ještě níže a volá na něj: “Promiňte, nemohl byste mi prosím pomoci? Slíbila jsem příteli, že se před hodinou setkáme a teď nevím, kde jsem.”
Mám rád Firefox. Používám Firefox a jsem s ním spokojený. Nový Firefox 3 už pomalu klepe na dveře a bude rychlejší spolehlivější a bla bla bla martenkigové kecy. Hlavě by se ale Firefox 3 rád zapsal do Guinesovy knihy rekordů. Jak? Nejvíce downloadů za 24 hodin. Akce se jmenuje vtipně a nápaditě Firefox Download Day a termín není zatím přesně znám, ale zaregistrovat se můžete už dnes. Já do toho teda jdu.
Tak je tu zase půlnoc a já se rozhodl, že je čas shrnout události posledních dnů. Za poslední dny se toho stalo tolik, že je možná už pozdě to všechno zdokumentovat, úplně se začínám divit jak je možné, že jsem nechal uběhnout tři dny bez zápisu, ale když se na to podívám realisticky, tak ono se ani pořádně není čemu divit. Prostě nezbývali síly.
V úterý oficiálně začala JavaOne. Bohužel nejsem schopen popsat jak takový začátek vypadal, neboť jsem ho prospal. Vstal jsem ale dost brzo na to, abych mohl onine sledovat probíhající General Session Riche Greena. Jak už jsem se zmiňoval na této session měl hrát významnou roli výplod mojí práce za posledních několik měsíců, takže jsem byl docela natěšený, kde se co po*ere. A tak se taky stalo. Bohužel (nemo možná bohudík) stabilita desktopové JavaFX aplikace způsobila, že náš mobilní výplod se v záběru jenom na pár vteřin mihnul a nemohl zapůsobit v plné parádě. Důležitou část z této session si můžete prohlédhnout, sami a pokochat se megaúspěchem JavaFX v podání Nandini Ramani sami.
V průběhu dnešního dne jsem tak smutně přemýšlel, že vás budu muset zklamat, protože dneska prostě nebude o čem psát. Jak by se dalo vyjářit anglicky: “boy, was I wrong”. Chtěl bych upozornit, že tento zápis vzniká v mírně podnapilém stavu a podle toho bude asi i vypadat, ale nepředbíhejme a začněme od začátku.
Doufám, že je pondělí. Skoro bych, řekl, že doufám, že už je pátek, neboť mě po dnešku tak bolí nohy, že si nedokážu představit, že by mě bolely ještě víc a to mě myslím čekají ještě náročnější dny. Každopádně je půl deváté večer a já už sedím vyvalený na hotelu a skoro nemusím nic dělat. Měl bych si tedy připravovat texty na povídání k naší session, ale na to je do čtvtka ještě dost času. Co se tedy dnes stalo? Čtěte dále a dozvíte se.
Předem se bych se chtěl omluvit za svůj poslední zápis. Vznikal, jako ostatně všechny ostatní zápisy z této série, v záchvěvu posledních sil těsně před usnutím. Když k tomu přičtete ještě notnou dávku piva a destilátů, je skoro zárak, že se to dá číst. Původně jsem měl v plánu si text projít a opravit, ale dospěl jsem k závěru, že takto nejlépe zachycuje atmosféru okamžiku. Nicméně pro slabší povahy a dychtivé čtenáře připravím director’s cut & sober edition, která bude obsahovat normální počet pravopisných chyb a dokonce i informace navíc, které se do původní verze nedostaly. Stay tuned.
V průběhu dnešního dne jsem tak zklamaně přemýšlel, že vás budu muset zklamat, protože dneska prostě nebude o čem psát. Jak bych vyjářil anglicky: “boy, was I wrong”. Chtěl bych upozornit, že tento zápis vzniká v mírně podnapilém stavu a podle toho bude asi i vypadat, ale to bych předbíhal. Inu, začněmež od začátku.
Dávka ospalých zápisů pokračuje. Časové zóny už neřeším, jsem sice trošku unavenější než bývá zvykem, ale jinak pohoda. Dnešní zápi bude spíše včerejší, protože po skoro deseti hodinovém zápřahu ve firemní centrále už fakt moc času a energie na zážitky nezbylo, i když ani onen pracovní zápřah se bez zážitků neobešel.
Je půl páté ráno a zároveň půl osmé vecečer. Každý čas se vzahuje k jiné lokalitě a já se nějak ne a ne rozhodnout, který je ten můj čas. Pomalu si mé tělo začíná uvědomovat, že jsem vstával před čtvrtou a už přes 24 hodin jsem skoro nespal. Na druhou stranu se rozhlédnu kolem sebe a vidím jasný kalifornský podvečer. Tak nějak zamýchá devět časových pásem s lidským myšlením.