Tak se mi dneska večer nechtělo nic dělat a flákal jsem se při sledování jednoho amerického seriálu. Některé vtipy mě fakt dostávají:
A: Dude, is there some special way to get a black girl to like you?
B: Dude, the only difference between a black girl and a white gilr is that when a black girl asks you if her ass looks big, you say: “Hell Yeah!”
Štastné a veselé všem!
Hodně lidí se mě ptá, co že jsem to šel to toho Sunu vlastně dělat. Nastala ideální přiležitost si to vyjasnit. Sun Java Wireless Toolkit 2.5.2 for CLDC je první relase, na kterém jsem se významnou měrou podílel i já sám. Co že to všecko umí výborně popsal na java.cz David Pulkrábek, takže netřeba se opakovat.
Tento týden jsme vyrazlili objevovat stravovací návyky střední ameriky. Když jsme posledně testovali Sushi , dočkali jsme se silného zážitku v podobě objevování neznámeho. Návštěva mexické restaurace není pro dlouholeté pražany nic zas tak výjmečného. Na restauraci Azteca jsem dostal natolik pozitivní doporučení, že jsem se bál, že ještě čestvý extatický zážitek ze sushi by mohl být překonán.
Ironií osudu je, že Azteca se nachází asi sto nebo dvěstě metrů od SushiBaru, takže jsme se v podovné sestavě sešli skoro na stejném místě. Dospěl jsem k názoru, že budu muset vyzkoušet jestli všechny podniky v okolí Újezdu jsou tak výjmečné dobré jako tyto dva.
Praha nabízí nepřeberné možnosti dráždění chuťových buňek. Tyto možnosti je třeba prozkoumat. Rozhodl jsem, že se o své zážitky z gastronomicého putování Prahou podělím.
Začalo to tak nevinně. Rasťo se rozhold, že vezme několik přátel a vyrazíme všichni ochutnat asijskou specialitu s názvem Sushi. Drtivá většina účastníků byla s tímto jídlem seznámena pouze teoreticky. Já už jsem nějaké sushi v minulosti jedl, ale nikdy jsem neměl možnost si jídlo pořádně vychutnat a hlavně ho pochopit.